Absence tlumočníka
obrazu

Lukáš Slavický (*1996) pracuje s malbou, objektem a videem. Je absolventem Akademie výtvarných umění v Praze a v roce 2024 se stal laureátem Ceny kritiky za mladou malbu. Od roku 2020 pravidelně vystavuje.

Slavický v sérii Neřeknu nic nedůvěřuje v dominantní roli jazyka pro vnímání vizuálního díla. Naopak pobízí k pohledu dětským okem, které se automaticky nepodřizuje nutkání viděné zařadit, zobecnit a vysvětlit. Nechce slyšet, ale vidět trávu růst.

Autorova metoda spočívá v překrývání vrstev plánů a záměrů, tvořící hustou směs, ze které snad občas zableskne skutečnost. Malba se stává nepřímým přenosem ze skladiště neznámých vizí a obrazů, které cestují lidským nevědomím napříč časem.

Slavický se vyhýbá zobrazování osobních vnitřních stavů, místo toho se soustředí na snahu zachycovat univerzální krásu skutečnosti. Snaží se pozorováním dobrat porozumění a vnímavosti vůči okolí i nejasným zprávám podvědomí.